Cigarety zasáhl covid víc než jiné kategorie

Přestože většina kamenných prodejen byla po velkou část loňského roku zavřená, dařilo se maloobchodu jako celku ve srovnání s ostatní ekonomikou velmi dobře. Růst zaznamenaly především potraviny a drogerie, hůř si ale vedly cigarety, které pro malé vesnické prodejny představují jednu z velmi významných položek.  Jejich tržby sice meziročně rostly, to však především díky zvýšení spotřební daně, objem jejich prodeje naopak poklesl.

Podle dat společnosti NielsenIQ v loňském roce narostly celkové tržby maloobchodu v České republice meziročně o 5,6 %, což bylo především zásluhou potravin a drogistických produktů. „Jde o velmi pozitivní tempo růstu, zvláště když vezmeme v úvahu vývoj hrubého domácího produktu, který naopak stejným tempem klesá. Maloobchodu se tedy loni dařilo lépe než zbytku celé ekonomiky, a když vezmeme v úvahu inflaci, která dosáhla tří procent,  je jasné, že tento růst je tažený samotným nárůstem spotřeby,“ říká Jana Magicová, group account manager NielsenIQ.

Ochota utrácet zůstává

Zmiňovaný nárůst spotřeby do značné míry souvisí se spotřebitelskou náladou, která v loňském roce v České republice vládla. Podle indexu spotřebitelské důvěry, který NielsenIQ pravidelně zpracovává, byli zdejší lidé dlouhodobě optimističtější než obyvatelé okolních států – index se zde propadl ze 104 na 89 bodů, méně než v okolních zemích. „Češi sice nevnímají příliš pozitivně své vyhlídky v zaměstnání, tam došlo k výrazně velkému poklesu důvěry, jistota financí se však o tolik nepropadla, a ochota utrácet dokonce zůstala téměř na stejné úrovni jako před pandemií,“ komentuje výsledky Jana Magicová. Hlavní obavu tak podle ní – stejně jako u všech ostatních Evropanů – mezi obyvateli České republiky v současnosti představuje zdraví (39 %), teprve za ním následuje ekonomika (30 %), zvyšování cen (27 %) a ztráta zaměstnání (13 %).

Vítězem je e-commerce

Právě obavy o zdraví v loňském roce výrazně ovlivnily spotřebitelské chování, které zaznamenalo oproti roku 2019 několik podstatných změn. Ve srovnání s ním se frekvence nákupů v kamenných prodejnách snížila téměř o 10 %, průměrný nákupní košík se však zvětšil o více než 17 %. „Lidé se z obavy před nákazou – zvláště zpočátku epidemie – snažili chodit do obchodů co nejméně. Když už tam ale byli, nakoupili toho co nejvíce,“ konstatuje Jana Magicová. Růst tržeb přitom nebyl ve všech kanálech stejný. V hypermarketech narostly celkově o 5,1 %, velká část tohoto nárůstu jde ale na vrub „covidového předzásobení“ na začátku loňského března, pak už tržby v tomto typu obchodů tolik nestoupaly. V počátečním období pandemie získaly silnou pozici i supermarkety včetně diskontních řetězců, kde na rozdíl od hypermarketů rostly tržby i po odeznění „předzásobovací“ nákupní horečky a celkově dosáhly růstu o 8 %. Menší organizované prodejny do 400 m2 sice zůstaly podle dat společnosti NielseIQ ve srovnání s předchozím rokem pouze „na svém“, po několikaletém poklesu je to ale pro ně pozitivní zpráva. K této stabilizaci tržeb vedle strachu z nákazy (v menším obchodě potkám méně lidí) přispěla i změna mobility. Podobně jako v dalších evropských zemích i v České republice zůstávala řada lidí na home office, turisté nepřijížděli a studenti se z univerzitních měst vraceli do míst svého bydliště, což se odrazilo i na nákupech v různých lokalitách – tržby obchodů v městských centrech rostly pomaleji než těch na okrajích měst nebo na vesnicích, kde jsou právě prodejny pod 400 m2 častým typem obchodu. Naopak negativně se snížení mobility projevilo na tržbách prodejen u čerpacích stanic, které poklesly meziročně o více než 2 % – o něco lépe se jim dařilo jen v době, kdy v běžných kamenných obchodech platil nedělní zákaz prodeje. „Jednoznačným vítězem v období pandemie je ale v rámci retailu nákup on-line. Strach z nákazy dokázal prolomit obavy, které řada Čechů z tohoto typu nákupů měla, a tržby e-commerce vystřelily nahoru opravdu výrazně – o celých 51 procent jen v potravinách a drogerii,“ uzavírá Jana Magicová.

Alkohol na pandemii vydělal

Nárůst obratu nebyl samozřejmě stejný ve všech sortimentních kategoriích – poklesem například trpí dekorativní kosmetika, což bezesporu souvisí s nošením respirátorů, home officem i uzavřením podniků veřejného stravování. Z některých protiepidemických opatření naopak profitoval alkohol, jehož spotřeba se z horeky přesunula do domácností – to, že jsou zavřené bary a restaurace, podle dat NielsenIQ rozhodně neznamená, že by Češi ztratili chuť si dopřávat. „U alkoholu rostly prodeje ve všech jeho segmentech. Nejméně, o 10 procent, stoupl prodej piva, které ale tradičně zabírá největší podíl na českém trhu s alkoholem, víno si – stejně jako lihoviny – polepšilo o 13 procent, likéry o 15 procent a radlery dokonce o celých 21 procent. V rámci lihovin pak Češi začali výrazně projevovat zájem i o nákup takových produktů, kterým se před pandemií v domácí spotřebě nikdy nedařilo tak jako v horece – lidé se zřejmě ani doma nechtějí zřeknout míchaných nápojů, takže například gin vzrostl v objemu prodeje o 69 procent,“ říká Jana Magicová.

Začalo se méně kouřit

Mnohem méně než alkoholu se v pandemii dařilo tabákovým výrobkům, přestože právě s alkoholovými radovánkami bývá kouření často spojené. „Spotřeba cigaret se v loňském roce poprvé po šesti letech snížila – objem jejich prodeje ve srovnání s rokem 2019 poklesl o 5 procent. Tržby sice naopak o 5 procent vzrostly, což v reálu představuje téměř 3 miliardy Kč navíc, tento růst byl ale způsoben výrazným zvýšením spotřební daně, nikoli nárůstem spotřeby. Tu naopak – kromě vyšší spotřební daně – negativně ovlivnilo i uzavření provozoven horeky a regulační opatření jako zákaz prodeje mentolových cigaret v loňském roce,“ upozorňuje Jana Magicová.

Do jednotlivých prodejních kanálů se ovšem tyto změny promítly různě. Podle dat NielsenIQ táhly propad spotřeby v cigaretách opět hypermarkety a supermarkety – v hypermarketech jde o 10 %, v supermarketech o 9 %, o rok dříve zde přitom nákupy cigaret rostly. „Souvisí to určitě s tím, že lidé častěji nakupují v menších obchodech. Navíc v hypermarketech a supermarketech naplňují košík mnohem významněji, takže se dá předpokládat, že k většímu a dražšímu nákupu se jim často nechce přidávat ještě cigarety,“ zamýšlí se Jana Magicová. Ty se pak nakupovaly spíše v menších prodejnách nebo na čerpačkách – zde prodej cigaret poklesl pouze o 3 %, respektive o 1 %. Výrazně (o 5 %) pak poklesl obrat specializovaných tabákových prodejen, které bývají často v nákupních centrech, jejichž provoz byl po většinu roku omezený.

Plná chuť v prodejích vede

Pokud jde o segmentaci podle síly tabáku, největší podíl si podle dat společnosti NiesenIQ v celkovém objemu prodeje stále udržují cigarety s plnou chutí. V prodejnách do 400 m2, kde jejich podíl na nákupech cigaret dosahoval v loňském roce 52 % (více než na celkovém trhu), jejich meziroční pokles prodejů dosáhl pouze 3 %, byl tedy menší než na celém trhu. Ultra light cigarety v tomto typu prodejen dokonce o 2 % posílily, ale stále se zde jedná o velmi malý segment – připadají zde na něj jen 4 % z celkového prodeje. Light cigarety klesají nejrychlejším tempem, a to o 4%.

Při srovnání prodejů cigaret podle délky NilsenIQ nezjistil velký rozdíl v zastoupení mezi prodeji king size cigaret a cigaret stovkových na celkovém trhu a v menších prodejnách, trend jejich prodeje je ale v různých kanálech poněkud odlišný. „V malých prodejnách klesají king size cigarety pomaleji než na celkovém trhu a stovky jsou o jedno procento vyhledávanější, určitě by se zde proto na oba tyto typy cigaret nemělo zapomínat. Krátké cigarety naopak v malých prodejnách klesají rychleji než na celkovém trhu,“ uvádí Jana Magicová.

Nezapomeňte na prémiový segment a alternativy!

Důležité je samozřejmě podívat se i na cenu. „V Čechách není zastoupen segment, v němž by se nabízela značka pod 80 procenty průměrné ceny. Hlavní prodeje se zde odehrávají v mainstreamu, který představuje 71 procent objemu celkového trhu a vede i v malých prodejnách, i když zde v loňském roce o 2 procenta meziročně poklesl,“ říká Jana Magicová. Pokud jde o prémiový segment, objem jeho prodejů je v prodejnách do 400 m2 o něco menší než na celkovém trhu (6% vs. 9% podíl na prodeji všech cigaret). Pozitivní zpráva pro malé prodejny však je, že v nich zájem o tento typ výrobků roste – určitě si tedy i zde zastoupení v regále zaslouží.

Zapomenout nelze ani na alternativní kategorii, tedy na zahřívaný tabák, nikotinové sáčky a e-cigarety, jejichž prodeje v loňském roce dosáhly 11 mld. Kč. „Podíl e-cigaret a orálního tabáku je zatím velmi nízký, jen kolem jednoho procenta, jejich prodej se ale určitě bude ještě rozvíjet. Zatím je ovšem důležitější sypaný a zahřívaný tabák. Zahřívaný tabák už dosáhl na celkovém trhu 9 % tržeb tabákových výrobků, a i když je v malých prodejnách toto číslo jen poloviční, je třeba vidět pozitivní trend tohoto segmentu a nepodhodnocovat ho – jeho růst sice po počátečním boomu trochu poklesl, ale stále dosahuje 42 %. Roste ale i spotřeba sypaného tabáku, v malých prodejnách až dvojnásobně oproti zbytku trhu (o 11 %), takže je určitě třeba myslet i na tyto produkty,“ uzavírá Jana Magicová.

Spotřební daň dále stoupá

Také Jiří Sochor, corporate affairs manager JT International, souhlasí s tím, že prodej cigaret v loňském roce ovlivnila zejména spotřební daň na tabák. „Sazba této daně byla pro rok 2020 velmi zvýšena a další výrazné zvýšení bylo loni schváleno i pro letošní rok – za dva roky tak stoupla daň o 22 procent. Konkrétní cenotvorba je samozřejmě otázkou cenové politiky jednotlivých výrobců cigaret, jen na dani z balení se však loni – kalkulováno pro průměrnou cenu v dané kategorii – zaplatilo u dvacetikusové krabičky cigaret o téměř 13 korun víc a letos o dalších skoro 8 korun. U třicetigramového balení tabáku ke kouření to bylo loni téměř deset korun, a letos dokonce necelých 11 korun,“ říká Jiří Sochor. Jen u zahřívaného tabáku spotřební daň v letošním roce mírně klesla – loni se u dvacetikusové krabičky zvýšila zhruba o 2 Kč, letos však šla o téměř jednu korunu dolů. „Je to tím, že daň se počítá na váhu tabáku, který cigarety obsahují. U zahřívaných cigaret dominantní výrobce na našem trhu tuto váhu snížil, a tak ve výsledku u těchto cigaret daň klesla, přestože se sazba zvýšila,“ vysvětluje Jiří Sochor.  

Na obalech se objeví želva

Se změnou sazby spotřební daně souvisí i některá další legislativní opatření. „Letos byla nově zavedena povinnost doprodat zahřívané cigarety do šesti měsíců po změně sazby spotřební daně na zahřívaný tabák. Mluvilo se i o stanovení doprodejů pro řezaný tabák, nakonec ale jeho doprodeje zůstávají jako doposud bez omezení – to je důležité hlavně pro dýmkové tabáky, které někdy zůstávají v prodejně dlouho ležet. Také doprodej cigaret zůstává beze změn, tedy dále platí nutnost doprodat je do tří měsíců po změně sazby spotřební daně,“ vyjmenovává současné regulace Jiří Sochor. Doprodeje se ale nebudou týkat cigaret, které nesplní povinnost (platnou u nás od 1. července 2021 a ve všech státech EU nejpozději od 3. července 2021) nést označení výrobku s plasty na jedno použití – tedy obrázek zmírající želvy a přeškrtnutého cigaretového filtru. „Filtr je vyrobený z acetátu celulózy, tedy z chemicky upraveného přírodního polymeru, ze dřeva, a cigarety tak musí toto označení nést, i když se v přírodě rozloží nejdéle do deseti let. Tato povinnost se bude týkat klasických i zahřívaných cigaret stejně jako filtrů k dutinkám,“ vysvětluje Jiří Sochor. Protože ale povinnost doprodat neoznačené produkty neexistuje, bude podle něj možné výrobky bez označení neomezeně prodávat až do vyčerpání zásob a současně prodávat jak výrobky označené, tak neoznačené. „Velkoobchod nebo distributor přitom může do maloobchodu dodávat výrobky ‚bez želvy‘ i po prvním červenci. Omezení se totiž vztahuje na ‚uvádění na trh‘, což v praxi znamená, že po uvedeném datu nesmí výrobci a importéři dovážet zboží bez označení do svého skladu. To neoznačené zboží, které do svého skladu přijali před prvním červencem, budou moci i nadále distribuovat. Maloobchodník se prodejem cigaret bez označení přestupku v žádném případě nedopustí,“ zdůrazňuje Jiří Sochor.

Současné nikotinové sáčky jen do konce roku?

Letos se však doprodeje budou týkat i nikotinových sáčků. Parlament schválil zákon, který je poprvé definuje jako samostatnou kategorii a určuje výrobcům, co všechno musí být na jejich obalech vyznačeno. Výrobky, které tyto náležitosti nesplní, bude možné doprodávat jen do konce roku. Úprava nikotinových sáčků je součástí stejného zákona, kterým chtěla část Sněmovny regulovat i minimální podíl českých potravin v prodeji. Jeho projednávání se výrazně protáhlo, a tak z původní poměrně vstřícné lhůty na doprodej nikotinových sáčků podle staré legislativy reálně zbylo jen sedm měsíců. „Regulace jinak v podstatě odpovídá dnešní praxi prodeje těchto výrobků, problém ale nastane s obsahem nikotinu. Zákon totiž počítá s tím, že má ministerstvo zdravotnictví omezit maximální obsah nikotinu v jednom sáčku. Ačkoli nejvyšší přípustný obsah nikotinu zákon přímo nestanoví, v důvodové zprávě se píše o tom, že by ho vyhláška měla zastropovat na 20 miligramech. U hard core výrobců však bývá toto množství i víc než dvojnásobné. Tyto výrobky by se pak tedy nemohly vůbec prodávat,“ upozorňuje Jiří Sochor.  Drobná úprava se týká i elektronických cigaret a náplní – zákon nově vyžaduje, aby popisky o obsahu jednotlivých látek, o výrobci a podobně byly uvedeny jak na jednotkovém balení, tak vnějším skupinovém balení. Do nynějška přitom stačilo, aby informace byly buď na jednotkovém, nebo na celkovém balení.

 

Jana Dulíková