Lubomír Mechura: Trh vykazuje určitou stabilizaci

Jak se daří maloobchodnímu trhu? A nasvědčuje něco tomu, že se blíží hubenější, krizové roky? Které prodejní kanály hrají na trhu zásadní roli?A jak se daří modernímu a tradičnímu trhu? Jak moc ovlivnilo tradiční trh zavedení EET? Na tyto otázky hledal odpovědi na kongresu Samoška v Olomouci Lubomír Mechura, ředitel oddělení retailer services společnosti Nielsen.

Kongres Samoška byl prvním místem, kde letos společnost Nielsen zveřejnila čísla za loňský rok. A jsou to, podle Lubomíra Mechury, čísla vcelku pozitivní. Rok 2019 byl pro český maloobchodní trh velmi dobrý. Svědčí o tom jeho 4,4% růst, který je největší od krizového období, jež český trh zasáhlo v roce 2009, kdy maloobchodní obrat klesl o 2,5 procenta.

Stojí za růstem spíše prodaný objem zboží, nebo jeho vyšší cena? Trh roste nejen díky inflaci, ale také následkem rostoucí spotřeby. Ekonomická situace je dobrá, ještě stále panuje ochota zákazníků utrácet a dopřát si dražší, prémiové zboží. Ačkoli by obchodníkům mohl dělat vrásky na čele index spotřebitelské důvěry, který loni poklesl (ze 109 na 103 bodů), nebudou to pravděpodobně vrásky příliš hluboké. Češi patří v kontextu Evropy na třetí příčku nejoptimističtěji naladěných spotřebitelů, optimističtější než oni jsou jen Němci a Dánové.Celkově je tedy výhled pro letošní rok příznivý a nic nenasvědčuje tomu, že by se letos měla odehrát nějaká dramatická krize.

Český trh je saturovaný

Moderní trh do značné míry ovlivňuje to, co se poté děje na trhu tradičním, a čísla hovoří o dvou zásadních trendech. Trh je nasycen a vznik nových hypermarketů už neběží tempem let minulých, kdy se jich ročně otevíraly desítky. „Přesto jsou Češi národem hypermarketů, jsme třetí nejvíc saturovaný trh v Evropě na počet hypermarketů na jeden milion obyvatel,“ přibližuje fakta Lubomír Mechura. Dodává, že trendem současnosti je především remodeling stávajících prodejen a jejich downsizing s cílem zlepšit a zpříjemnit nákupní zážitek. Druhým zásadním trendem je růst diskontního formátu. Nejde jen o lokální specifikum, ale globální, v tuzemsku stojí za růstem hlavně společnost Lidl.

Pro tradiční trh, jenž tvoří 17,4 % celkového obratu trhu potravin, už výsledky tak optimistické nejsou. „Ale je třeba uvést, že větší formát smíšenek, 51 až 400 metrů čtverečních, si drží svoji stabilní pozici,“ vysvětluje Lubomír Mechura. Na druhou stranu se stále propadá kategorie malých smíšenek (do 50 m²), které za posledních 20 let ztratily 60 % své síly; z více než 12 300 obchodů je jich odhadem kolem pěti tisíc. I tady je ale vidět určitá stabilizace, protože v loňském roce už žádný dramatický propad trh nepocítil. Za poklesem tradičního trhu dlouhodobě stojí nejen tlak toho moderního, ale také vyšší mobilita obyvatel a zvyšující se urbanizace.

Meziroční pokles obratu táhnou nejmenší formáty

Dá se říci, že až do příchodu EET se na tradičním trhu nedělo nic zásadního. Po sobě jdoucí kvartály stabilně klesaly zhruba o dvě procenta, ale dva kvartály před zavedením EET naopak tradiční trh rostl a svůj růst si udržel po šest následujících kvartálů. „Až od čtvrtého kvartálu roku 2018 se tradiční trh vrátil do svého vzorce před zavedením EET a vykazuje meziročně mírný pokles kolem půl procenta,“ komentuje Lubomír Mechura. Pokles obratu, který v roce 2019 tvořil kumulativně 0,5 %, je tažen zejména už zmiňovanými nejmenšími formáty. Ty vykazují pokles kolem 5 %, zatímco formáty 51–400 m² si však udržely velmi mírný, 0,3% nárůst.

Zajímavým trendem na trhu je také výrazný růst vietnamských prodejen, kterých bylo ještě před šesti lety zhruba tři tisíce, dnes je jich o tisíc více. „Tento růst významně neovlivnilo ani zavedení EET, prodejny kontinuálně rostou, rozšiřují se do větších formátů, překračují hranice Prahy a středních Čech, vstupují i do regionů, kde dosud vietnamské komunity nepůsobily,“popisuje Lubomír Mechura.

Hypermarkety stagnují, diskonty rostou

I když jejich podíl mírně klesá, nejsilnějším kanálem pro prodej potravin stále zůstávají hypermarkety, které z hlediska obratu tvoří 36,1 % trhu. Nejvíce rostoucím kanálem jsou již zmiňované diskonty, které rostou nejen extenzivně, ale i intenzivně. „To znamená, že zvětšují nákupní košík rychleji než jiné formáty,“ vysvětluje Lubomír Mechura.

V drogistickém koši je situace obdobná, hypermarkety si tu drží dlouhodobě stálou pozici a ještě v roce 2017 byly hlavním kanálem pro prodej drogerie. Tomu ale udělal rok 2019 konec, tehdy jepředběhly specializované prodejny drogerie. Malé smíšenky si vedou relativně dobře, na drogistickém koši rostou o dvě procenta. Nejde však obratově o závratné číslo, protožeprodej drogerie tvoří jen deset procent ve srovnání s obratem potravin.

Jitka Hemolová

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail